Bezpečí je společná věc

Jestli jsme se pustili do odvážného plánu nechat děti organizovat činnost (v duchu minulého pokračování), pak se také musíme zabývat tím, co k tomu neodmyslitelně patří – bezpečností.

Základní rámec bezpečnosti v Pionýru stanoví Směrnice o hlavní činnosti. Ta mimo jiné (volně citujeme) hovoří o tom, že součástí veškeré činnosti musí být prvky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví – včetně psychické bezpečnosti. Co to znamená v praxi? Činnost oddílu organizuje, zajišťuje a řídí vedoucí oddílu (ze Stanov Pionýra), a z titulu své funkce za činnost oddílu i odpovídá. Ani v otázce bezpečnosti na to ale není sám. Předpokládá se, že s ohledem na svoji vyspělost se budou na zajištění bezpečnosti podílet i děti. Již zmiňovaná Směrnice o hlavní činnosti na tuto skutečnost pamatuje: „Každý účastník má schopnost přiměřeně svému věku a zkušenosti posoudit dopady svého chování a lze to proto důvodně očekávat.“ (v části IV. Organizace bezpečnosti). V praxi to znamená, že předpokládáme, že děti úmyslně nebo nesmyslně nezpůsobí nějakou vyloženou hloupost. Například každý školák musí předpokládat, že když vezme kámen a uhodí jím někoho do hlavy, způsobí mu úraz. Můžeme proto od něj očekávat, že takové věci nebude dělat. Úměrně věku a zkušenostem pak roste nejen náročnost aktivit, ale i nároky, které klademe na děti – jinak jejich bezpečnost v oddílu nebudeme schopni zajistit.

Program Pionýra
Usilujeme o výchovu člověka, dodržujícího pravidla a sdílejícího společné hodnoty.

Prostředkem k zajištění bezpečnosti je tedy i výchova, což určitě není nic objevného. Přesto je třeba to zdůraznit, protože může jít o prostředek opravdu účinný. Nemáme přitom na mysli ani tak soustavné připomínání nebezpečí nejrůznějších situací. Jde hlavně o posilování samoregulace dětí, tedy schopnosti chovat se z hlediska fyzické, ale i psychické bezpečnosti k sobě správně, i když nejsou pod přímým dozorem vedoucího*). Zejména proto, že vedoucí nemůže být všude a pamatovat na všechny možné eventuality, které by mohly nastat. Třeba, že se děti budou přetahovat o dveře toalety, cákat po sobě vodou při mytí apod. Zkrátka musí spoléhat na správné chování dětí – tedy na jejich podíl při zajišťování běžné bezpečnosti. Oceníme to zejména na táborech, když neprobíhá organizovaná činnost, ale různé podpůrné aktivity, při kterých děti musí prokázat svoji samostatnost, jako je třeba oběd, odpolední klid, nebo i výkon služby. Neobejdeme se bez toho ani při činnosti v klubovně.

Právě vlastní klubovna je na druhou stranu místo, které můžeme bezpečnosti dětí nejlépe uzpůsobit. I tak bychom ale měli na riziková místa klubovny děti upozornit. Proběhnout to může několika formami od poučení až po hru, kdy vyhledáváme nebezpečná místa klubovny. Třeba využitím hry na fotografy, kdy jeden druhého vede, zakrývá mu oči a odklopí je na chvíli, aby ukázal nebezpečné místo a náležitě ho okomentoval z hlediska možného nebezpečí.

Program Pionýra
Veškerá činnost v Pionýru směřuje k výchově jednotlivce – od dítěte až k aktivnímu, slušnému a svobodnému člověku, který najde své místo ve společnosti a bude jejím platným členem.

Navázat můžeme tématem „rizikového chování“. Což je současný pojem, který zahrnuje v podstatě všechna možná rizika, se kterými se děti a mládež setkávají – od rizikového chování v dopravě až po rizika gamblerství či návykových látek. Dříve se o takovém chování říkalo, že si někdo koleduje o průšvih. Pro děti by mělo být samozřejmostí, že se nemá pokoušet štěstí. To, že se při jednorázovém porušení zásad nic nestalo, ještě přece neznamená, že je pravidlo nadbytečné. Našim cílem by mělo být zavést princip, že nějaká pravidla máme a ta se nebudou porušovat. A to ani taková, jejichž porušení nezpůsobí hned viditelný problém. Obdobný přístup volíme k bezpečnosti při práci s nástroji a při dalších činnostech. Tedy naučit se, že si člověk nemá zbytečně koledovat, i když jedno hození nožem nic zlého nepřineslo, jedna cigareta nikoho nezabila, jedno…

Tom


Zamyslete se

  • Jakým způsobem se ve vašem oddíle utvářejí a prosazují pravidla chování?
  • Jak řešíte porušování pravidel v oddíle? Komunikujete o tom s dětmi i s rodiči?
  • Využíváte k prosazování pravidel i osobního příkladu?
  • Máte povědomí o chování dětí v době, kdy nejste v dohledu? Jak to zjišťujete?
  • Dokážete odhadnout, jak oddílové děti vnímají pravidla ve škole či v jiných činnostech?

Náměty:

  • Jako podporu šikovnějších dětí můžete vyzkoušet aktivitu z metodiky Průvodcování cz/inspirace/pruvodcovani – ML Bezpečnost.
  • Podívejte se také, jak se ve vaší oddílové činnosti projeví nově schválená Směrnice o hlavní činnosti.

*) Ve Směrnici o hlavní činnosti se pracuje více s pojmem dohled, což znamená, že vedoucí má být na takovém místě, aby mohl průběh činnosti v dostatečné míře kontrolovat a průběžně vyhodnocovat.